(Koukáme se na Vyšetřování ztráty třídní knihy)
Svěrák: "Hošek, dáš mi tady na ně pozor?"
Jarda: "Jasně."

Řehák: "Chce někdo dělat něco se známkou?"
Vlaďka: "Seznamku?!"

Matůš: "Paní profesorko, budete slavit čarodky?"
Vystavělová: "No nevim, asi ne, mně stačí tahle dvouhodinovka."

(drží v ruce pilu) "Pavel po mně chce, abych ho přeříz!"

Vlaďka: (poté co profesorovi už podruhé zazvoní mobil) "Vy jste jako fajn, ale když jde o život, tak by matematika měla jít do pozadí."
Řehák: "Do čeho?!"

„Happyendy - těch já se vždycky leknu, ty mě vyděsí.“

„Já chci do pekla, tam je teplo.“

Juga: "Co je plumber?"
Vlaďka: "Zubař."

Marková: "Dva roky prázdnin, takové nedostižné přání."
Vlaďka: "No, sci-fi."

Jugaska: "What's in New York?"
Soukup: "Liberty of Statue."

Očadlíková: "Was ist dein Lieblingsspeise."
Štěpán: "Ich."

Martin: "Co máte za auto?
Marková: "Peugeot."
Někdo: "Jakej?"
Jarda: "Červenej"
Markova: "Kdo to řek?! Kdo to řek?! To si fakt myslíte, že jsem tak blbá?!"

"Děti, kolik je v autě rezerva - Peugeot 206... Já neumím tankovat... Jednou mi benzina platila čistírnu, jak jsem se polila benzínem. Kdyby po mě někdo škrtl, tak jsem jako Palach."

"Odchod do důchodu mám za 35 let, už pátým rokem."

Marková: (mluví o gramofonu) "Pan profesor Blaha přišel, beze slova zasunul a odešel."
Trida:(výbuch smichu)
Marková: "Děťátka! Myslete jednoznačně!"

Roman: (čte - překládá) "Urlaub am Meer - práce u moře."

Marková: (po přečtení dvou frézistických básní) "Klusovi se to líbilo, protože tomu rozuměl!"

(Kluci v zadu hrají na notebooku)
Vystavělová: "... nebo váš notebook půjde na procházku na parapet."

Honza: (Wawer z ničeho nic objeví u nás napokoji) "Co tady děláš?"
Waver: "Pavel si osolil Nightwishe"
Wawer: "Kdybys mě ráno našel spát ve skříni, tak víš proč."

(Ve třídě je horko)
Očadlíková: "Zavři tam topení."
Štěpán: "Ne, já radši zavřu to okno."

(Po celé hodiny v počítačové učebně s vypnutými počítači)
Mates: "Můžu jít na Facebook?! Já už to fakt nevydržím!" (ironie, pro ty, co by to nepochopili :D )

Jugaska: "Sloveso go se pojí se špatnými věcmi. Například go mad, go crazy,..."
Honza: (tiše): "Go to school."

Řehák: "Když je Vláďa šťastná, stále mluví."

Vlaďka: (k Řehákovi): "Tak teďka jste si zadělal na to, abyste šel na můj koncert."

Přema: "Takže, když sečtu hrušku s hruškou, vyjde mi větší hruška!"

(u cestování)
Očadlíková: "Co znamená zpáteční jízdenka?"
Mates: "To znamená, že su někde a chci domů."

Miki: (vážně) "Co znamená nakrémovat se?"

Vystavělová:"Štěpáne, Romane, já vás rozsadím!"
Roman:"My spolu ale nesedíme."

"I think the most dangerous job is journalist in Russia" ? Jak to přesně bylo?

(u hudby) "Mr. Cream"

"Jardo nebavte se, mluvte třeba ušíma, ale nebavte se." (Jarda se o to "pokouší", Vystavělová chytne záchvat smíchu). "Víte co Jardo, raději se bavte, na vás se nedá dívat."

(hledá něco, čím by házel, najde jen klíče)
"Fyzik se množí dělením."(a rozpůlí klíče)

Řehák: "Vlaďko, ty koncertuješ na klavír, že?",
Vlaďka: "Ano."
Řehák. "To vydržíš celou tu dobu mlčet?"

(zase rozkládání podle vzorec) "Co člověk, to jiný rozklad!"

Marková (ukazuje staré fotky): „To je poklad! Dneska vám to ukážu a zítra si to ukradnu. Podívejte Josef Hora, Nezval...“

Marková: "Koho si dnes vyzkoušíme? Máme říjen, deset, deset (hledá v seznamu), tu má Veronika Janská"
Verča: (dojde k tabuli) "Ono je ale září, nikoliv říjen".
Marková: "Aha, tak to si běž sednout. Devět, devět, to je Petr Janderka... (Soukup obrátí oči vsloup a vstává k tabuli)"

Marková: (po dvou hodinách češtiny nás pouští před zvoněním domů) "A kdybyste na chodbě potkali pana ředitele, tak jdete na záchod."

Marková: „Zavřete dveře.“
Mates: "A proč? Tady je strašný vedro!"
Marková: "Neodmlouvej a zavři ty dveře!"
Marková: "...Ladislav Klíma byl magor.!
Mates: "Hm, už můžeme, prosím, otevřít?"
Marková: "Ano.“

Marková: „Pracovali jste s Morgensternem? Ne? Chyba! Hned si vás získám pro poezii, i toho v zeleném tričku." (Spuťna)

Marková: „Tak na někoho dalšího už si nevzpomenu,... ale tohle je sestra mého oblíbeného studenta,... jehož jméno už si stejně nevybavuji.“

Marková: (mluví na Broňu a Štěpána) „Hoši, mohli byste pro mě něco udělat? Nenoste prosím růžová trika. Já vás potom diskriminuji!“

(rozhoduje se o známce)
Pataki: (na Šárku) "Polož nějakou otázku."
Šárka: "Kde žije kapr?"
Mates: "V moři."

Očadlíková: "Přelož Ayse Demir packt immer Koffer."
Štěpán: "Ayse Demir balí svoji kávu."
Očadlíková: "Nepřipomíná ti to kufr? Jak by si balil kávu?"

Očadlíková: (na Štěpána) "Co můžeme stupňovat?"
Štěpán: "Přídavná jména."
Očadlíková: "A?"
Štěpán: "Podstatná jména."

Očadlíková: (na Markétu) "Kdo včera chyběl?"
Markéta: "Wer hat gestern gefehlt?"
Očadlíková (k Jardovi, co se právě vrátil) "Kdo včera chyběl?"
Jarda: "Nováčková, Bezděkovský..."

(suplovaná hodina)
Bohouš: "No a ty se jmenuješ jak?"
Barča: "Barbora Jabandžievová."
Bohouš: (po 10ti minutách) "...a ty to víš, Jandžibajevová?"

Hlása: "Kde pramení Vltava?"
karča: "Na Vltavské louce."

"Tak naposledy už buďte ticho, tak aspoň spěte, ale nebavte se! Když nemáte dost energie dávat pozor, tak nechápu, jak můžete mít dost na bavení se."

Hlása: "Donesls mi to potvrzení na kola?"
Vavi: "Ne."
Hlása: "Říkal jsem, že mi ho máš donést do týdne."
Vavi: "Ale týden to bude až v pondělí."
Hlása: "Ježišmarja.(na Jardu) Mám ho zabít hned nebo až potom?"
Jarda: "Až zapíšete do třidnice."

(po stužkováku v mírně podnapilém stavu...)
Mates: "Pane profesore, skončilo video."
Hlása: "Dobře, můžete jít."(asi 30 min před koncem)
Vavi: "Ještě zapište do třídnice."
Hlása: "Dobře, doneste mi někdo propisku."
Hlása: "Díky Vaverko, nevidím, půjč mi brejle."
Hlása: "Ty máš do dálky, dojdu si pro svoje."
Hlása: "Co jsme to dělali?"
Vavi: "Unesco."
Hlása: "Jéé, to je jubilejni hodina."
Vavi: "Ještě zapište ty, co chybí."
Hlása: "To je jedno."

Hlása: "Samku, co berem?"
Mates: "Unesco, máte nám pustit video."
Hlása: "Dobře, zatemni tady, člověče."(na Davida)

"Bude tady klid, nebo bude problém."

Pataki: (volá ke zkoušení) "Vaverka."
Třída: "Chybí."
Pataki: "Veverka."
Pataki: (Pavel přijde a zrovna zazvoní) "Pět!"

Říhánková: (přichází do třídy na supl) "Mám tady být na supl, ale neznám vás a bojím se vás, takže zapíšu do třídnice a půjdu."

Jarda: "Chybí... Dolníčka."

Roman: "Trink bleiben Tee."

Někdo: "Váš fanklub má už 70 členů."
Někdo jiný: "Třeba se můžete stát vlastním fanouškem."
Řehák: "Když mi někdo ukáže jak."
Někdo: "To už zavání narcismem."

Řehák: (zděšný pohled na Šefču s copánky) "Vám to ale sluší."

Řehák: "Tak kolik myslíte, že to bude"
Třída: "Jeden... dva... nekonečno..."
Řehák: (provokativně) "Dá někdo víc?"

Řehák: "Druhé skupině, těm jsem toho napovídal..."

Hanáková: "V dubnu se narodili samí zajímaví lidé
Hitler, Stalin a já."

(po rozdání opravených testů)
Juga: "No co jste dělali s těma novinami ve větě Have you throw ... yesterday newspaper..."
Juga: "Někteří je vyzvraceli... no vzhledem k těm zprávám."

(po 15 minutovém dohadování nad minimální větou)
Verča: "Takže čeština je filozofie."
Chalupa: "Ano."

(určujeme minimální větu)
Broňa: "Don Juan svedl manželsku svého přítele."
Šárka: (skočí mu do řeči) "Don Juan svedl svého přítele."

Bára: "Po roce 1989 došlo k násilné kolektivizaci..."
Hlása: "Něco mě děsí... Jste si tím jistá?"
Bára: (Praví naprosto jistě) "Ano."

"...Pilot Ponský..."

Hlása: "Vápenec jako energetická surovina? A to jako hodím na chatě kus vápence do kamen místo uhlí a topím s ním? "

(Jarda, Dan a Petr skáčou parakotoul přes 6 lidí)
Sputňa: "Mám to natáčet... pro pojišťovnu?"

Stupka: (do tělocvičny vchází Petr s rozpuštěnými vlasy) "Rovnou z koncertu."
Stupka: (o chvilku později vchází do tělocvičny Matuš - vlasy všude) "Rovnou z elektrárny."

Vlaďka: "Achilles se píše s tvrdým i?"

Chalupa: "Bosácké povídky, bosáci - to byli lidé na okraji společnosti."
Padja: "Bosonohy."
Wawer: "Už jsem to skoro napsal."

Martin: (přichází po zvonění) "Omlouvám se, já jsem byl na obědě."
Hanáková: (nekouká zrovna moc přívětivě.)
Martin: (už už se chystá sednout si do lavice) "Já jsem tam zapomněl batoh!"
Třída: (smích)
Martin: "Můžu si tam pro něj dojít?"
Třída: (další smích)
Hanáková: "Tak běžte."

Pataki: "Tak já půjdu do hospody a tam ty písemky opravím."
Spuťna: "Tak moji opravte až na konec."

Matůš: (během zkoušení spravuje v lavici rozlepenou botu).
Hanáková: "Pozor, Martin se po vás chystá hodit botou... tady to sice trestné není..."

Týpek: "Obyvatel romské národnosti je u nás 0,1%."
Padja: "No to určitě."
Týpek: "Což je asi 10 tisíc."
Padja: "Leda tak v Brně."

Hlása: (přirozený přírůstek) "...navíc nám přibývá jakých manželstvích?"
Kdosi: "Registrovaných..."

Dan: "Já jsem byl všude a nikde není." (o třídnici).
Hlása: (začíná stejně jako Dan) "To jsi byl i v hospodě?"

Pataki: "Myslím, že je zbytečné, abychom se ve druhém ročníku učili slušnému chování."
Třída: (výbuch smíchu) "Ve třetím."

"Takže ve čtvrtek, nemocní se uzdravují, mrtví vstávají z hrobu, aby mohli přijít na test z dějepisu."

Hlása(počítá lidi): "15,16,17, u čeho jsem to skončil?"
Někdo: "17."
Hlása: "Nenapovidej!"

"Ptal jsem se paní domácí, za kolik má dole ten podpis Hermana Maiera a říkala že za 15 tisíc. Já vám jeho podpis dám klidně i za 10 tisíc."
(poslední den byl o podpis požádán a v značně podnapilém stavu říká)
"Pánové, to máte smůlu, ale celou dobu tu s náma byl a právě odešel."

"Udržujte v pokojích pořádek. Když přijdu do pokoje a vidím hromadu oblečení, řeknu si, ČUŇATA!"

"Jděte, já jdu počítat, ja rád počítám."

"Pánové, jestli vás chytím, tak vás trefím. A jestli vás trefím, tak vás sundám."

Hlása: (o Jugasce) "My colleague, He can speek english better."

Vys.: "Co se děje s funkcí?
Petr: "Asi se roste, asi se zdrcne."

Pavel: "Já jsem dneska trošku mimo."
Mrkoska: "Jenom dneska?"

Hlása: "A ty seš která?"
Verča: "Janská."
Hlása: "Správně."

Pataki: "Kolik párů chromozomů má člověk?"
Pavel: "46."
Pataki: "Párů."
Pavel: (nahlas přemýšlí): "Tak to máme 30..."

(Martin Daněk je v hodině kapánek neposedný)
(Před koncem hodiny do třídy vejde Evča)
Evča: "Můžu si půjčit Martina až do konce hodiny?"
Vystavělová: "Klidně si ho půjčte a nevracejte ho!"

Někdo: "Chtělo by to vyvětrat."
Hanáková: "Pořád je to lepší než po matematické třídě!"

"Vaše kologyně, soudě dle vašich reakcí, nedělá to, co má, jestli tak chce dělat dál, tak ať se přestěhuje dozadu, aby tím nerušila vaši pozornost."

Pataki: "Kdo chybí?"
Služba: "Štastná Veverka"

Pataki: "Co ty tady?"
Vavi: "Já vám du nahlásit absenci, páč je toho moc."
Pataki: "Mně se to zapisovat nechce, zapiš to ty, tady máš třídnici."

Jugaska:(na vaviho po větě z půlky anglicky, z půlky česky) "Ja vás asi jednou zabiju!"
Vavi: "To chápu."

Chalupníková: "Můžeme se všichni lidé shodnout, co je pro všechny dobré?"
Matěj: "Třeba žít."
Někdo: "Pro sebevrahy je to zase zlo."

Vystavělová: (K Martinovi v zadu) "Nebavte se tam vzadu nebo si půjdete sednout dopředu."
(za chvilku) Vystavělová: "Martine, poďte si sednou dopředu."
(Martin teatrálně vstane a přesunese do první lavice)
Vystavělová: (výbuch smíchu) "Jestli tady na mě budete dělat obličeje, tak si půjdete zase sednout dozadu."

Pataki: "Jaromír Hošek."
Jarda: "Jetzt hier."

Chalupa: „Vytáhnem si učebnici. Kde já ji mám?“
Verča: “To bude za pět.“

Pataki: "Dnes jsem velice nevrlý, obtěžovali mě nějací operátoři."
Dan: "Ufon."
Pataki: "Á, pán je v obraze, ano, byl to nějaký ufon."

Dan: "Jak se skupinama?"
Pataki: "Já jsem neříkal nic o skupinách!"
Dan: "Aha, ale to je nefair, ja nemám souseda!"

(Pavel má puštěnej noťas)
Vlaďka: "Pavle, máš hezký pozadí."
Prof.PAVEL Řehák, kterej byl do tý doby zády k ní a psal něco na tabuli, se otočí a nevěřícně kouká...

Profesorka diktuje věty k samostatné práci:
Ten mladý muž
Její oblé rameno
Naše malé dítě
Šárka: "To jde pěkně po sobě."

Pavel(čte): "Weil ich dann oft ins Ausland reisen kann."
(Pavel má překládat)
Broňa(vykřikuje): "Protože bude moci cestovat do zahraničí."
Maty:"...A poznávat kraje."
Pavel: "Jezdit za hranice všedních dní."

Když jsem byla v Irsku v pabu a ochutnala to jejich hnusné pivo. Asi jsem ztratila zábrany a začala jsem se s kýmsi bavit anglicky... a věděl kde leží Brno...

Ze mě si příklad neberte, já jsem sice z angličtiny maturovala, ale to bylo v minulém století i tisíciletí.

(Začali jsme psát písemku z matematiky pět minut před koncem přestávky)
Zazvoní
Roman: (neštastně) "To se nedalo stihnout!"
Řehák: "Vy to ještě nemáte hotové?"

Jdi se přezout nebo tě někdo zastřelí!!!

Vlaďka: "Abrahámovy svědci???"
Chalupníková: "Předci... to není sekta."

Nečas: "Karolíno dopředu.“
Karča: "Nee.“
Nečas: "Já mám dneska za sebou tři hodiny v primě, takže ti dám klidně i poznámku do žákovské knížky!“

"Au...tady to nějak probíjí."

(s rukou nad kusem drátu, který se má rozsvítit) "80°C"

"Pokaždé když otevírám tuhle skříň (elektrický rozvaděč do pro každou lavici v učebně F1), Vlaďka leze pod stůl."

Miki stojí před interaktivní tabulí.
Hlásenský: "Oni přes tebe nevidí Bělověžský prales."
Vavi: "To vypadá, jako by tam byl."

Padža: "Můžu to vykosit (= vykrátit)?"
Řehák: "Ne, to by byl jiný bod."
Padža: "A to vadí?"

(Po tragickém zkoušení)
Mrkosová: "15 děleno 4?"
Maty: "To je 3."

(Mates přijde až po Mrkosce)
Mrkosová: "Co to je? Kafíčko? Čokoláda?"
Mates: "To je černý čaj."
Mrkosová: "Tak ho postavíš sem do první lavice a vezmeš si ho až po hodině."
Mates: "A vyndáte mi, prosím, pytlík?"

(Druhá skupina neměla němčinu a tak Vlaďka seděla hned vedle Gabči)
Očadlíková: "Přestaň česat Gábinu, ať může Gábina dávat pozor."
Gabča: "Ale mně se dává líp pozor, když mě někdo češe."

Očadlíková: "Urlaub auf Balkonien není dovolená v zahraničí, ale doma na balkóně."
Očadlíková: (po chvilce ke Štěpánovi) "Tak co je to Balkonien?"
Štěpán: "No asi Balkán."

Očadlíková: "Štěpáne, tak zmlkneš už!?"
Štěpán: (duchem nepřítomen) "Ne, ne."

"Tak si na to vezmem barvičky, aby měl pan Komenský radost."

Tady ta brána má historickou cenu (ukazujíc na obrázku pevnosti Kalemegdan), protože jsem tam poprvé před mnoha a mnoha lety pila coca-colu.

Má radost ze suplování je kalena tím, že mám zároveň učit v jiné hodině.

Říhanková: Tak jak to tady má vypadá se suplováním, na suplování je napsáno Č, ale suplovat češtinu...
Taky tam byla zkratka SM...
Třída: (smích)
Říhanková: "Taky mě to napadlo..."
Jak to bylo?

Chalupníková: "Co mi řeknete o romantických hrdinech?"
Dan: "Byli strašně dobří."

Chalupníková: "Pověz nám něco o Maryše."
Dan: "Já nevím, jak se jmenovala hlavní hrdinka."
Chalupníková: "No Maryša."

Třída: (po poslechu pohádky v angličtině) "My chceme ještě jednu pohádku."
Vavi: "Uděláme si takové sentimentální pondělí."
Jugaska: "Tak ještě jednu, ale potom už půjdete spát!"

(při zkoušení má jmenovat jednoho z malířů, kteří se podíleli na výzdobě Národního divadla) "Josef Václav..." (náhlé osvícení) "Saudek!"

Očadlíková: (diktuje věty k překladu) "Kde jsi ztratil ten sešit?"
"To říkám neustále já."
Přema: "Kde jsi ztratil ten sešit Matěji?"
Matěj: (zcela nahlas, před profesorkou) "Já jsem nikdy žádný neměl."

" Naši..." (napovídá mu) "...futuristi." (chtěl říct "furianti")

(po rozdání papíru se samostatnou prací)
(Zoufale) "Né... Přelož, já jsem nečekal, že to bude přelož!"

Očadlíková: "Co je to Bodensee?"
Štěpán: "Nějaké moře."

(z ničeho nic)
Nenasytný Matěj
Mé břicho je bezedné,
ať ráno či poledne.

"Asi využiji toho, že už nemáte sílu se bránit, a půjdeme probírat vektorové násobení."

Chalupa: "Vám nefunguje rozhlas? Nahlásili jste to?"
Třída: "Už rok zpátky."
Chalupa: "Mně v kabinetu nefunguje topení ani světlo, tak se sem chodím ohřát."

Mrkosová: "Teď bych si vyvolala nějakou holku, nějakou blondýnu..."
Dan: "Broňa!"

Začátek roku (poté co Chalupě odmítli přijít ke zkoušení 4 studenti)
Vavi: "No, už se těším na nové kolo."

Šárka: "Jaroslav Vrchlický hodně experimentoval."
Chalupa: (přeruší ji) "S drogami?"
Šárka: "S českým jazykem."

Vlaďka: "Taky jste měl z němčiny paní profesorku S...Sedlinskou?"
Nečas: (začne před dokončením věty) "Ta už tady dávno není."

Nečas: "Tak v Kašmíru jsem na 6 tisícovku nelezl, tam jsem ale nevyměkl já, ale ostatní..."
Nečas: "No, měl jsem tam ženu, a další."
Vlaďka: (udiveně) "Vy máte ženu?"
Nečas: "Samozřejmě, já mám všechno."
Nečas: "Teda děti zatím ne."

(zkoušení)
Hanáková: "Čím začala třicetiletá válka?"
ticho
Hanáková: "No, já vás snad defenestruji..."
ticho
Hanáková: "No třetí pražskou defenestrací!"

Sítařová: „Já vám pustím video Drogy a neurony.“
Pavel: „JOO“
Sítařová: „To je místní dealer, co?“

Nečas: (K Broňovi, který přichází uprostřed hodiny) "Já o tobě ani nevím že neexistuješ, Minář, že?"
Třída: "No, to je Klus..."
Vlaďka?: "No, tak to o něm opravdu nevíte, že existuje."

Štěpán: "Měl jsem záchvat šťastnosti."
Vlaďka: "Cože?"

Sedlinská nesmyslně chtěla, aby někdo okopíroval něco, protože neměli pracovní sešit a nepracovali.
Vebrunka: "Ale my nechceme plýtvat našemi lesy."
Sedlinská: "Ale co to tady žvaníte, vy lesy."

K Vaverkovi a Veverkovi: "Veverky, co to tam luštíte?"

"Co tam diskutujete, tohle je test! Co si to dovolujete, jsme tady dva vyučující a vy si tohle dovolíte?! A co to tam máte na lavici! Co je tohle sakra za třídu! No jo, 2.C." (Vařmen jen zírá a mlčí)

(Kristýna je zkoušená, Chalupníková se podezřele rozhlíží po klidné třídě)
Někdo: "Co se děje?"
Chalupníková: "No vy jste nějak podezřele v klidu, to mě trápí!"

Sedlina: (zkoušení) "Tak pojď, Pavle!"
Pavel: "Žádné Pavlíku? Co to?"
Sedlina: "To až budeš hodnější."

(před hodinou jsme našli ve 4.D hračky)
(potom v hodině)"Tak Broněčku, přestaň si už hrát s autíčkem!"

Myšan jde na WC, po 3 minutách se vrací se sedmi koblihama a rychle spěchá do lavice, Mrkosová ho chytá, bere mu koblihy a říká:
"Pro to si přijdeš zítra,(pokládá je před Vlaďku, která píše test) mezitím si můžeš dát, Vlaďko, do nosu."
Dan: "Nech nám taky něco."
(později) Mrkosová:"Hm, když si je rozdělíme na čtvrtiny, tak bude mít každý kus!"

Hlása: "Čím se platí v Norsku?"
(dlouhá odmlka, nikdo nic neříka)
Broňa: (zčistajasna) "Penězma!"
Hlása: "Chytrý chlapec."

"Hele, podívej, kradou mikročip z lokomotivy!"

"Já si nemůžu pomoct, ale matematika je fakt nemoc."

"Matematika je prudce logická, názvy přímo evokují, o co jde."

(uprostřed hodiny zaklepe studentka z jiného ročníku - Eva Hrdličková)
Eva: "Já jsem tady nechala pásek."
(po odchodu)
Broňa: "Co tady asi dělala, když tady nechala pásek?"
Vařmen: "Já jsem, bohužel, přišel zrovna před chvilkou."
(později)
Vařmen: "Tak mě napadá ta asociace na ty pohádky, jak princ objeví uspanou princeznu, políbí ji a tím ji probudí a společně pak odejdou a budou spolu šťastně žít až do smrti a budou mít kopu dětí. (odmlčí se) Ale zapomene se, že zatímco odešli, tak na místě činu po nich zbyl akorát tak pásek a nad tím se už dítě nezamyslí. Zatímco jiní už jo."
Vavi: (po chvilce) "Tak kdo ví, třeba ji neprobudil jen polibek..."
Vařmen: "Že já neučím raději ve školce."

(zabavuje otevřený sešit fyziky - kmitání)
"Maximální výchylka... nebo úchylka."

Přema: "Ať jde dopředu Mates."
Očadlíková: "Matěj zůstane vzadu. Je to morální zkáza pro všechny, jí!"

Očadlíková: "Přemysl do první lavice!"
Přema: "Ale já se jen smál!"
Očadlíková: "Snad znáš: Kdo se směje, neví čemu..."
Přema: "Nezlobí!"

Očadlíková: "Slovníček nemáš od té doby, co jsi mi vzal ten můj."
Maci: "Nejdřív jsem ukradl Štěpánovi, ale ten si ho vzal zpátky."

(po velikonočním pondělí - extrémní nepřítomnost děvčat)
"Po včerejšku by měla být děvčata omlazená, nikoliv nemocná."

(při zkoušení Pavla) "Říkáme který... až budeme spolu na čáře, tak můžeme mluvit hantecem, já su z Oltecu, já ho taky umím."

Vařmen: "Nespecifické součásti imunitního systému... To máte jako šperhák, otevřete jím každé dveře...
Doufám, že vy máte doma velmi specifické klíče, jinak byste se mohli navštěvovat a společně... se... učit!"
Pavel: "Učit čemu?!"

Přema: "Ich brauche seinen Bruder."
Maci (ze srandy): Slyšeli jste to? On řekl "Ich rauche seinen Bruder". (kouřím jeho bratra)

Problém s dvěma kostkami.. - dvěma/i kostkama/i..
tak pro jistotu Řehák řekne: "Dvěmi kostkama..."

(Při prezentaci v powerpointu)
Hanáková: (k obrázku) "Jindřich nám někam uplaval."

(Před zkoušení) Pavel: "Chcete můj sešit na mail?"
Hlása: "Radši ne. Kdo ví, co by to udělalo s mým počítačem."

"Das Auto gehört meinen Eltern. - To auto poslouchá moje rodiče."

Řehák: "Umíte šifrovat?"
Vlaďka: (zcela fanaticky) "ANO!"
Vavi: "Vláďa umí snad všechno."
Drábi: "Ne! Vláďa neumí všechno, Vláďa neumí mlčet!"

Řehák: "Pavle, Vlaďko! Schovte tu němčinu, nebo vám ji vyhodím z okna!"
Vavi: "Tak to ji raději vyhoďte!"

(Maci píše písemku a Očadlíkové se zdá, že mu okolí radí.)
Očadlíková: "Matěji, nebavte se s Michalem!"
Mates: "My se nebaví, já baštím." (a dá si do pusy další 2 křupky)

Pavel: (hlási absenci - chce nahlásit Šárku Mráčkovou) "...chybí Šárková."

(u příkladu na kombinatoriku - 5 dětí 5 bombónů)
Kdosi: "A bombóny se dělí?"
Řehák: "Nedělí"
Dan: "A děti?"

(čte slovo besuchen): [bešuken]

"Jdu takhle po chodbě a najednou potkám Vlaďku a ta na mě vyhrkne otázku, proč ji nemám rada... No co, takhle jsem ztrapněná přede všema kolegama, kdyby´s raději, Vlaďko, byla zalezlá ve své třídě, jak všichni ostatní, ale ono ne, Vlaďku musí znát všichni, a taky že ji znají a po patečním plese všichni znají i Michala (podívá se na Mikiho), že jo? Ten byl roztomilej a kdo tam ještě byl - Michal Macura, ten byl taky roztomilej, ale míň, a většinu doby mu nebylo vidět do tvaře, protože se tam furt k někomu tulil."
(doufám že tak nějak, kdyžtak to opravte)

"Dobře se znám, proto znám všechno, co znám."

Řehák: "Kolik znáte v Brně lidí?"
Pavel: "Od pohledu tak 15 tisíc."

"Každý zvedne pravou ruku a ukáže na ní od nuly do šesti."

(po vyhlášení výsledků zeměpisné olympiády)
Kdosi: (k wawerovi) "Tak kolikátý?"
Wawer: "V rámci lidského druhu první... přede mnou byli jen 4 matematici!"

Sedlina: "Šťastná, jdi se vyvenčit!"
(po chvíli) "Tak už, prosím tě, vystřel. Nechci sledovat tvoje autistické chování."

Broňa: (nedává pozor)
Řehák: "Broňo, co mi věnujete tentokrát?"
Broňa: (když vidí, že se profesor přibližuje, rychle začne schovávat nějaký časopis do tašky)
Řehák: "Nový Maxim :)?"

Málem na mě v tom orkánu spadl strom... V autě jsme jeli a najednou jsme přijeli ke spadlému stromu přes cestu... Náhodou jsme měli v autě motorovou pilu... Za chvilku přijel ve škodě 120 nějakej místní, taky s motorovou pilou, tak jsme řezali spolu...
Takže na Vysočině je nezbytnou výbavou motorová pila.

Hanáková: (o Husovi) "Co na něj uvalili?"
Štěpán: "Vazbu."
Hanáková: "ne!"
Štěpán: "Kletbu."
Hanáková: "Klatbu!"
(později)
Hanáková: "A z jakých poměrů pocházel?"
Štěpán: "No, byl to bohatýr."

Řehák: (při řešení příkladu Martina u tabule) "Umíte řešit kubickou rovnici?"
Martin M.: "A vy?"

Odvozování sinové věty v trigonometrii. Řehák: "To je svinstvo, že?"
Přema: "To je matematika."

Očadlíokvá: "A čteme to die mause!"
(za chvilku)
(říká) "Die Myš".

Ambrozová chce zapojit rádio do elektřiny. "Můžete mi to jít zase někdo zapojit?"
Jarda okamžitě vyráží.
Přema: "Jardo, ty seš až moc vysokej. Vždyť to je plýtvání výškou!"

Ambrozová vytáhne jezdící židli místo knížek.
"Tak takhle vypadá demence v pokročilém věku. Kdybyste chtěli jít na pajdák, tak tady alespoň uvidíte, jak to s váma dopadne v padesáti."

Chalupníková: "Napište na tabuli bílá hora, Bílá hora a Bílá Hora."
(Po chvíli)
Miki: "Paní profesorko, ještě by mohla být hora, která se tak jmenuje - Hora a je bílá."

Chalupníková: "Napište nám na tabuli "Bílá Hora"."
Soukup: "Jak se píše velké psací H?"

Kontrola práce s papíry
Drábi: "Ty podělaný předložky už mě vážně štvou, Němci jsou banda úchylů!"
Po chvíli, když má opět něco špatně, dodává: "Néééé!!! Už zase!" (hlas pln beznaděje)

Štěpán příjde ke své skříňce a nemůže se posadit, jelikož u jeho skříňky sedí Roman.
Štěpán: "Sedíš na mém území!"

Poslední vyučovací hodina ve středu - s TV dohromady 8.
S lunko se odráží na Pavlův noťas a on dělá prasátka na stěnu.
Chalupníková to po cca 10 min. už nevydrží a pronese: "Pokud si dobře vzpomínám, tak jsme tohle dělali na základní škole v 7. třídě."
Poté dodává "Chápu, že vám už hrabe, když je ta sedmá hodina."

(Přednášející se ptá, kdo se chce v budoucnu věnovat medicínským / biologickým oborům)
Pavel: (přihlásí se na biologické)
Myšan: "Ty se chceš věnovat biologii?"
Pavel: "Jo."
Myšan: "A co chceš přesně dělat?"
Pavel: "Nevím :)."

(Na konci fyzikálních praktik, Vlaďce se podařilo ztratit profesora v probírané látce)
Vlaďka: "Tak jak to teda je?"
Nečas "Konec, zvedněte židličky."

Broňa: (kecá s Matym)
Chalupníková: "Broňo, chcete k tomu něco dodat?!"
Broňa: (mlčí)
Chalupníková: "Bylo to aspoň k tématu?!"
Broňa: "Jo."
Chalupníková: "A co jste teda řešili?"
Broňa: "Né, nic... nic."

Chalupníková: (naštvaná kvůlil neznalosti u tabule) "Končíme!" (myslí tím zkoušení)
Pavel: "Už?" (je cca 15 min. do konce hodiny)
Chalupníková: "Kdo to řekl?!"

Chalupníková: "Takže vám dávám, Přemysle, výslednou za 1.
Vláďa: (výraz zklamání) "Paní profesorko, on je Přemek."
Pavel: "Co to mele?"
Chalupníková: "Až mně sám řekne, abych ho oslovovala jinak, zařídím se podle toho."

Vařmen: "Jaká anorganická látka, si myslíte, že je nejvíce zastoupená v krvi?"
Vavi: "Alkohol."

Chalupa: (ke Kristýně) "Vzhledem k tomu, že jste se sama přihlásila, můžete mluvit o tom, kdo je Vám sympatický."
Vlaďka: "Vy nám jste sympatická."

(Aktualita)
Markéta: "Pár poslancům došly kulky v obálce."

Chalupa: "Právo držby, když nejste vlastníkem, ale máte věc v 10 let v držení, tak se stáváte jejím vlastníkem."
Pavel: "Třeba pes."
Waver: "Ten ani deset let nežije."

(původně diskuze o varu vody, vyvedená do toho, že v Indii se kvůli bodu varu používá jiná rýže)
Wawer: "Ale když vaří rýži pro jidelnu, tak nazáleží na teplotě varu a rýži, je to vždycky hnusný, rýže nerýže, teplota neteplota."
Nečas: "Ale prosím tě, teď je to úplnej Hilton proti tomu, co tady bylo před 10ti lety, když jsem tady byl já, to byl výběr mezi ničím a hnusem, takže jsme dostali vždycky hnus a polívek byly tři druhy: šedá, zelená a žlutá a z toho jen ta žlutá se dala jíst."

Chalupníková: "Goethe napsal, že je to nejohavnější kniha, která kdy byla napsána..."
Pavel: "To ještě nečetl Pottera."

(při pololetním zkoušení; Karča otevírá okno z nedostatku kyslíku ve třídě)
Hanáková: "Proboha Karolino, neskákejte! Vždyť jsem vám dala dobrou známku."

(Ve vyučování přišel Blaha zkontrolovat signál wifiny).
Blaha: "Můžeme tady, my tři, chvíli pobýt?"
Vlaďka: "Hezká třída, že?"
Mrkosová: "Vlaďko! Jestli se chceš seznamovat, tak až po hodině."

Pavel: "Sedlinu zakopat a zabít!!!"
David: "Nechtěl´s to říct obráceně?"
Pavel: "To je jedno."

Martin D.: "Není náhodou ve slově zrcadlo d... jako zrdcadlo?"
Mrkoska: "Je, ale až někde vzadu."

Chalupníková: "Dobrou chuť, Honzo!"
Vavi: "Děkuju. Omlouvám se, ale mám strašný hlad."
Chalupníková: "Já mám taky hlad a nejím tady!"
Vavi: "Chcete? Já Vám klidně dám."
Chaplupníková: "Ne, děkuji."
Padja: "Třeba je vegetariánka."
Vavi: "Ale v té svačině není maso, výjimečně."

Vavi: "Prométheus. To je ten, co ukradl Zeusovi oheň, a dal ho lidem, a pak ho přikovali na Kavkaz."
Padja: "Chudák orel, že žral pořád to stejný."

(říká vysledné známky) "Táák, Vaverka, no to je taky tak na tu čtyřku, ale raději si to spočítám, nemáte někdo kalkulačku?" (bez odpovědi) "Hm, takže 45 děleno 15.. hm, aha, tak ti dám tu trojku."

(při výkladu)
Chalupníková: "...Richard Wagner..."
Vavi: "Praotec fašizmu."
Chalupníková: (pokračuje ve výkladu) "... a vycházel z něj ten..." (v tom ji Wawer znovu přeruší)
Vavi: "Hitler."

Někdo: "Hlášení!"
Řehák: "No a?"
Vlaďka: "Ale co když je to požární hlášení? Uhoříme!"
Řehák: "Alespoň uhoříte s vyřešenou rovnicí."

(Opisování sešitu)
Vavi: "Je panna velký nebo malý?"
David: "Já nevím, co má velký a co malý."

Hanáková: "A ti, co nemají atlas, tak si tu mapku překreslí do sešitu. Tato mapa má krásné barvičky, tak to berte jako relaxaci."

(o Karlu IV. - zkoušení)
Hanáková: "A ta obchodní cesta, kterou založil, vedla přes jedno z nejhezčích měst na světě."
Roman: "Přes Brno?"
Hanáková: "Ano, přes Brno."

Mrkosová: "Pavle, co tam děláš? Dívaš se na film, hraješ hry nebo co?"
Pavel: "Ne, píšu si zápis. Pojď se podívat."
Mrkosová: "To bych ráda."
Pavel: "Jestli chcete, tak Vám to pošlu na mail."

Pavel: "Mám plechovku aloe vera..."
Drábi: "Aloe Vevera?"
Pavel: "Neser..., chceš ochutnat?"

Mrkosová: (na konci hodiny) "Služba smaže tabuli mokrou houbou alespoň třikrát dokola."

Hudebka: probíhá zkoušení v rámci klasifikace a je zkoušenej Pavel na Bedřicha Smetanu.
Pavel: "...A pak jsme si řikali, že položil zakladní šutr Národního divadla."
Ambrozka: (Nahodí vraždící pohled)
Pavel: "Tak ne šutr,"(chvíli přemýšlí) "jo, kámen, zakladní kámen."

Pavel (v průběhu hodiny): "Broňo, četl jsi Mládí v hajzlu, jak tam ten..."(přerušího ho Sedlina)
Sedlina: "Veverko, neruš! Jestli tady nechceš být, tak nebuď!"
Pavel: "Ne, to je dobrý, tady je teplo."

(Cvičení z pracovního sešitu: Petr zrovna řekl jednu z vět)
Sedlina: "Špatně!"
Pavel: "Ale on to řekl správně!"
Sedlina: "Ne, řekl to špatně!"
Pavel: "Ale on už je o půl věty dál než vy!"(tam je zrovna užitá druhá možnost)
Sedlina: "Ne, je to špatně!"
Pavel: "Ale dobře!"
Sedlina: "Mlč už, Veverko, nebudu se s tebou překřikovat, řekl to špatně!"
Pavel:"Tak dobře, ale měl to správně!"

Vlaďka: "Já se chci omluvit, že nemám sešit, protože jsem včera dělala v tělocviku kotouly, a nechtěla jsem si ho nosit."

Nečas: (přednáší výklad)
Pavel: (reaguje na nějakou profesorovu větu) "To je úchylný!"

Úterý
třída: (protestuje, že ten den psát test nemůžou, jelikož profesor mluvil o jiném termínu)
Vařmen: "A jaký jiný termín byste si jako představovali?"
Třída: "Ve čtvrtek!"
Pavel: (z ničeho nic pronese) "To jsem nepochopil."

Ambrozová: "Prodaná nevěsta..., proč prodaná?" (táže se Broni)
Broňa: (mlčí)
Ambrozová: "Kdo ji prodal?"
Padja: "Cigáni!"

Očadlíková: "...A tu žvýkačku si raději vydělej!"
Terka: "Teďka hnedka?"

Hanáková: (ukazuje nějakou mapku)
Vavi: "To už jsem někde viděl."
Padja: "To je jak ta mapa v Travianovi."

Hanáková: "Je vás 32 a jsou zapsáni jen 4, je to v pořádku?"
Myšan: "Ano."
Hanáková: (nejdříve zaostřuje do poslední lavice v rohu, poté si nasazuje brýle, aby zjistila, kdo to řekl)
Myšan: (schovává se za Pavlem a poté vykoukne)
Hanáková: (když zjistí, kdo to byl) "Minář říká 4, mám mu to věřit? No, dobrá."

"Zavřete ten kufřík (notebook, ThinkPad) a pište na papír."

"Můžete si všimnout, že parní stroje vynalezli Angličané... a Skot."

Danovi zvoní mobil a profesorka už: "Co se tady vybavuješ?!"

Chalupníková: "Všem, co kecají..." (spatří Wawera, který zrovna svačí): "Dobrou chuť."

(uprostřed zkoušení)
Vařmen: "Děcka, ale tady strašně smrdí nějaká slivovice!"
Mates: "Vláďo?"
Vařmen: "..hnusná slivovice..."
Mates: "Vláďa má ještě zbytkáč ze silvestra."

(Mrkoska vypla video)
Štěpán: "Ono to přestalo jet."
Mrkoska: "Aa, bystrý chlapec."

(Štěpán sedí zády k TV)
Mrkosová: "Na kterou (tv) se díváš?"
Štěpán: "Já ani na jednu nevidím."

Jugaska: "Předbudoucí čas budeme probírat až před maturitou... druhé skupině to možná zatajím."

Jugaska: "Tohle je jeden z případů, kdy byste tam dal předpřítomný prostý, tak vám hlavu neustřelím."

(Mates už zase svačí)
Očadlíková: "Já ten jogurt chytnu a vyklopím ti ho na hlavu!"
Mates: "V něm už stejně nic není."
(hned na to jde prázdný kelímek vyhodit do odpadkového koše)

Štěpán: "[funf]"
Očadlíková: "Fűnf."
Štěpán: "[funf]"

Štěpán: "[Dabl Fau]"

Očadlíková: "Tak nám řekněte abecedu."
Soukup: "Néé, já nevím jak to jde po sobě... ani česky."

Vařmen: "Naše ilegální hnutí za zatemnění učebny biologie má dnes večer šanci." (tzn. jsou třídní schůzky)

Chalupníková: "Napište si: Vokalický trojúhleník."
Wawer: "Botanický?"
Šárka: "Totalický?"

Někdo: "Tak proč se budeme zabývat zvukovou stránkou jazyka?"
Wawer: "Protože je to v osnovách."
Vlaďka: "Protože nás to, jako Čechy, zajímá."

(při zkoušení) "Říká se, že tam prší jednou za sto let, ale není to pravda, prší tam jednou za pár let."

(do třídy příchází Dan 2 minuty po zvonění)
Mrkosová:"Na desátou a příjde pozdě."
Dan:"Mně to jinak nejede, moh sem přijit o hodinu dřiv nebo o 2 minuty pozděj´."
Mrkosová(tím svým samozřejmým tónem):"Tak tos měl přijít o hodinu dřiv přeci a třeba mi tady vypomáhat."

"Ja se na to můžu vysrat, du oknem!"

"Štěpane neoxiduj tu, nebo sám zredukuješ."

"Trochu to smrdí, ale pojďte blíž."

Starosta: "Stali jsme se jedinou zemí, kde jakýkoli občan s věkem nad 18 let může navrhnout zákon. Krajské zastupitelství ho musí do 90ti dnů projednat a rozhodnou, zda-li jej pošle k projednání poslanecké sněmovně."
Matěj: "Takže kdybychom je zavalili návrhy, tak..."
Starosta: "Oni stejně nemají co dělat. Takže by zasedali 2x za měsíc, místo 1x."

Starosta: "Tak kdo je tady nejaktivnější?"
Všichni: "Vlaďka!!!"

"A jestli myslíte Karla VII, tak ten tehdy teprve čůral do plínek. Jestli teda nějaké vůbec byly."

Chalupníková: "Jednoznačný - antonymum."
Matěj: "Mnohoznačný nebo neznačný."

Chalupníková: "Nějaké synonymum?"
Matěj: "Třeba okno a window."

Chalupníková: "Co znamená homonymum?"
Matěj: "No, znamená to víc věcí."

(Matěj se bavil, a tak ho Chalupníková vyvolala k tabuli, aby řekl něco o d.ú. - výpisky z učebnice o synonymech, homonymech, metafoře...)
Chalupníková: "Jak vzniká mnohoznačnost?"
Matěj: "A nemůžu mít radši metaforu?"

Chalupníková: "Vulgarismy - sprosté výrazy."
Dan: "Například?"
Chalupníková: "Například... si sami napište."

Vlaďka: "A tohle když se stane?" (k chemické rovnici na tabuli)
Mrkosová: "Přidáme Calgon nebo sodu."

(Na začátku hodiny - nad třídnicí)
Jugaska: "A fyziku jste měli - není zapsaná."
Třída: "Třídnici měl pan profesor Vařejka a ten přichází pozdě."
Jugaska: "Aha."
(Na konci hodiny)
Jugaska: "Dopsal někdo test? (dívá se na Broňu) Skočte do fyziky, ať pan profesor zapíše."
(Po 5 minutách - návrat)
Jugaska: (nahlédne do třídnice) "To byl test inteligence - neuspěl, první hodinu nezapsal."

"Dej ty šnůrky..., ne svoje, ty od mapy."

Nečas: "Nenašel jsem vaši třídnici."
Jarda: "Ježisi, ten Vařmen je fakt trotl."
Nečas: "?"
Jarda: "Si ji zase vzal domů."

(o bitvě u Kresčaku, poté co vypravěla o Janu Lucemburském)
"Tehdy nebyly žádné dresy, tehdy se orientovali pouze podle bojových pokřiků."

Hlása: "Vážení, vy mě dovedete k sebevraždě!"
Třída: *občas se někdo zasměje*
Hlása: "A nebo k vraždě!"
Třída: *výbuch smíchu*
Hlása: "-t o by pro mě bylo výhodnější... alespoň dočasně."
Wawer: "Nebo k obojímu!"

"Dolníčku, vy jste si zlomil ruku, to mate z toho, že se neučíte dějepis."

Sedlina:(konec 6.vyuč.hod.ve sředu) "Dneska jste byli strašní, vůbec jste nespolupracovali."
Wawer: "Dneska to nebylo zas až tak strašný."
Maty: "Vždyť tady nebyl Broňa."

(poté, co Broňa hodil propisku po Domči)
Sedlina: "Klusi, ty tady po nás budeš mrskat propiskou?!"
Broňa: "Po vás ne."
Sedlina: "Zvedni tu propisku a okamžitě vypadni!! Ještě, že budou ty hovorovky. Příště tě popadnu a odvedu k řediteli!"
Wawer: "Aspoň pojedeš výtahem."

Hlása: "Mají Indové někoho ve vesmíru?"
Wawer: "Tak ted už snad ne, ne?"

Chalupníková: "Vymyslete co nejvíce způsobů, kterými vás mohou učitelé vyzvat ke klidu." (chvilka vymýšlení, potom se začla ptát)
Pavel: "Buď zticha, ty protekční smrade."
Wawer: "To je citát!"
Chalupníková: "Tohle vám někdo řekl?"
Pavel: "Mně osobně ne."

Jugaska: (hmm) "... a jak té větě rozumíte?"
Wawer: "Já jí nerozumím!"

Karča: "Jak vypadá karetní jednička?"
Gabča: "Zlato, v kartách není jednička."

(Sedlina narazí zády do vozíku s nástěnným projektorem)
Broňa: "Paní profesorko, pozor, ať nezakopnete."

Hanáková: (k Macimu) "Napište jako téma hodiny Kulturu raného středověku"
Kdosi: (v půlce hodiny) "Paní profesorko, nemá tam být jen jedno n?"
Hanáková: "Ano, ranné brambory. Michal už zase myslí na jídlo."

"To, že sex je něco odporného, pochází právě od Aurelia Augustina."
"Ale to jsem vám původně vykládat nechtěla."

(v průběhu neúspěšného zkoušení) "Vy se neučíte, vy pácháte zločin ne na mně, ale na sobě."

Martin D.: "Broňo, tak se nech vyvolat." (přes třídu)
Hanáková: "Tak co třeba vy (Martin D.)?"
Martin D.: "On slíbil, že se nechá."
Hanáková: "To mě nezajímá."
Martin D.: "Tak si tam rovnou napiště 5."
Hanáková: "Ale já jsem vás ještě nevyvolala."
Hanáková: "Nenapovídejte nám,dejte mu někdo roubík!"

Ambrosová: "Děťátka, chcete něco?"
Dan: "Ano, čokoládu"
Ambrosová: "Tak už jsem slyšela kdeco, ale že by po mně někdo chtěl čokoládu?"

"Můžu ti vypojit repráky? Tak to nebyly repráky!"(vypojil monitor)

Chalupníková: "Dostali jsme nabídku od paní profesorky Hanákové..."
Dan: "Ne..."

Chalupníková: "Tak a dneska máme světový den UNICEF a šetření..."
Wawer: "A za dva měsíce silvestr."

Matěj přikluše ke katedře - má gyps na ruce.
Chalupníková: "Chcete mě zbít?"

Maci: (po začátku hodiny) "Já jsem byl čůrat."
Chalupníková: "Tak budete recitovat."
Maci: "Jen za to, že jsem byl čůrat?"
Chalupníka: "Ne, ještě jste nerecitoval."

"BUĎTE ZTICHA! Ať víte, na co se vás u zkoušení bude Hlásenský ptát!"

Sedlina (při rozdávání testu): "A nesmíte používat kalkulačky!"
Někdo ze třidy: "Kalkulačky?"
Sedlina: "No, myslela jsem mobily a tak podobně."

Chalupníková: "Máte tady pěkný kalendář - dneska je den OSN..."
Wawer: "Ano a za dva měsíce Štědrý den."

Chalupníková :"Další aktualita?"
Martin D.: "Přesuňme se do bulváru..."

Chalupníková: "Není ta aktualita na prvním místě na novinky.cz?"
Pavel: "No, teď už je třetí." (s notebookem)
Dan: "Zkuste aktuálně.cz to určitě nečetla."
Chalupníková: "No, to jsem nečetla."

"Až se vás Hlásenský bude ptát na osídlení Japonska, tak musíte v prvé řadě říct NEROVNOMĚRNÉ!"

Přema: "Mohl byste to napsat, prosím."
Posluchač: Jo - moje první práce s křídou."

Michal M.: Ich gehe aus, Ich gehst aus..."
Očadlíková: "To má němčina všude ich?"

(na Matyho) "Matuštíku, přestaň žrát to jabko, jdi to hned vyhodit."

"Hele, to je latimerie podivná, živá fosílie, stejně jako Sedlina."

Jugaska: "Ten začátek jsem neslyšela, ten konec bohužel ano..."

Jugaska: "Až se naučíte všechny časy, nebude ani schopni říct: zítra jdu do kina."

Jugaska: "...about ten years from now..." (dotázaný se rozmýšlí) "... to asi bude budoucí čas..."

Mrkosová: "Co je to elektronegativita?"
Štěpán: "Skrytá energie."

Pavel: "I make a phone call when I am angry."
Honza D.: "With who?"
Pavel: "S psycholožkou."
Jugaska: "Vážně?"

Pavel: "...lost... (místo lots)"
Honza V.: "Pavle, to se čte lots, ne lost."
Pavel: "Aha, lost!"

"Co jste vše ochotni podniknout, abyste nepsali písemku."

Herman: (před malováním) "Kdo tady má rodiče v barvách a lacích?"
Michal M.: "Možná já, ale venkovních."

Očadlíková: "Co je Wohnen s velkým W?"
Štěpán: "Jo,... to bude na začátku věty."

Soukup: "Vladi, nemáš gumu na 3B tužku?"

Mrkosová: "Druhá jednička na zkoušení z chemie, to si dojdu loknout něčeho do kabinetu, počkáte?"

Mrkosová: "Náhradní písemku dneska psát nebudeme, když mě Vlaďka s Marcelou přišly o přestávce prosit až do kabinetu - kde mně udělaly ostudu na celý kabinet."

Hlása: (před zkoušením) "Dneska mám chuť na Kubiše."

Chalupníková: (po básničce k Soukupovi) "No ještě, že jste tu básničku nezapomněl, já to po Vás nemůžu přečíst."

Nečas: "Jak udělat v této třídě stav bez tíže? No, vybourat třídy pod námi a nechat nás padat."
Pavel: "Petardy, vodu a jdem na to."

Posluchač(ka): (plíce u plazů) "K čemu si myslíš, že máš bránici?"
Drábi: "Ke škytání!"

Posluchač(ka) 2: "Z čeho se vyvinuli plazi?"
Terka: "Z dinosaurů."

Posluchač(ka) 2: "... mají 2 plíce."
Maty: "Jako za sebou?"

Očadlíková: "Jak se řekne "Olžin pokoj"?"
Marky: "Das Zimmer von Olžin."

(Řeč je o obyvatelstvu na Africkém poloostrově)
Hlása: "Pygmejové dorůstají výšky 130 - 140 cm - kdo má 150, tak je už basketbalista."

Očadlíková: "Štěpáne, co jsme se dnes naučili?"
Štěpán: "Hmm, světové strany."
Očadlíková: "Tak nám je zopakuj."
Štěpán: "Sever je im Norden."
Očadlíková: "To je "na severu"."
Štěpán: "Takže nördlich?"
Očadlíková: "To je zase "severně"."
Štěpán: "Aha, takže Norden."
Očadlíková: "Vidím, že to máš pěkně pomíchané."

Řehák: "Maci, ukliďte ty noviny!"

Očadlíková: "Das Wörterbuch."
Štěpán: "Sešit, hmm, učebnice?"
Očadlíková: "Slovník!"

Šárka: (čte) "I like sweets."
Jugasová: "Přeložte."
Šárka: "Vypadám skvěle."
Martin: "Sweet je cukroví."

Vařmen: "Na co mají ryby plynový měchýř?"
Jarda: "Na zadržení dechu."

Jarda:(přijde k tabuli) "Mám ji smazat, nebo mám psát dolů?"
Jugasová: "Smažte ji, to byste si tady musel lehnout, abyste něco napsal dolů."

(na Broňu poté, co nohou drtil bonbon): "Bež pryč, ty protekční smrade! Co si o sobě myslíš?!"

Jugaska: "Veroniko, včera po fyzice nebyla smazaná tabule, musela jsem ji smazat sama. Chtěla jsem Vás napsat na další týden, ale pak jsem nesmazala tabuli po třídních schůzkách, takže jsme si fifty-fifty."

"Test nedopadl příliš špatně, což jsem zjistila, až když jsem opravovala druhou (horší) skupinu."

"Víte, proč je irská whisky lepší než skotská?"
"No?"
"Ne, do dějepisného sešitu si to nepište."
"12letá, pálená?"
"Protože je dvakrát až třikrát pálená."

Studenokrevní:
"Když je venku zima, tak jsou studení, když je tepleji, tak jsou teplejší, a když je teplo, tak jsou teplí."

"Máte tam dvě S..." (v diagramu)
"Ssavci? Ne, jen sliznatky a savci."

Chalupníková: "Jak vypadá vlajka prezidenta republiky?"
Matěj: "No, má tam lvici."

Hlása: "Jaký směr mají pasáty na jižní polokouli?"
Martin D.: "Do leva..."

Vaver: "No, obratník raka..."
Hlása: "Na kterém jsme stupni?"
Vaver: "Vy nebo my?"

"Čtyři, takže pokud máte jeden, tak vám tři chybí."

(Na začátku roku jsou nám rozdávány práce do češtiny)
"A to jsem použil Century Gothic 14, to je největší písmo, které vypadá malé."

Mrkosová/Herberová: "Mám nové jméno, ale starý e-mail."
Myšan: "Nechcete to napsat?"
Pavel: "Znáte našeho nového učitele fyziky?"
Mrkosová: "Nového učitele fyziky znám jen od vidění."
Pavel: "Jak vypadá?"
Mrkosová: "No, vypadá jinak než pan profesor Řehák."
Vaver: "Tak to má asi vlasy."

Jugasová:
"Můžete používat školní kopírku,
ale nevím, kde se zrovna nachází."
Vlaďka se o 15 minut později vrací do třídy.
"Potkala jsem kopírku ve druhém patře."

Maci: "Anó, kopec, plná čára, to vypadá na ideální situaci pro předjíždění..."
(Vyjíždíme autobusem do protisměru a předjíždíme)
(Vzadu všichni na nervy, vepředu asi taky)
Honza D.: "Právě jsme projeli křižovatku." (až poté se řidič zařadil zpátky)

Jugaska: "Ten autobus vypadá strašně."
Jarda: "To bude dobrý..."
David: (právě dorazil) "Z toho autobusu jde strach." (naštěstí je Jugaska už pryč)

"Vlezla jsem do školy a seřval mě stavbyvedoucí, co tam lezu."

"No, my (profesoři cizích jazyků) musíme pořád chválit, i když je to třeba úplně špatně. Někdy je to docela těžký, zvlášť v té horší skupině." (po hodině s lepší skupinou)

"Já vás opouštím, jdu zpátky do školy. Je tu taková zima, že ráda půjdu překládat." (jak to bylo?)

"Tak já ti, Přemku, tu jedničku dám, protože máš české vlastenecké jméno!"

Hlása: "Tajga neboli lesy jaké?"
Štěpán: "Lesy sibiře."
Roman: "Jehličnaté."

(zkoušení)
Hlása: "Pověz nám něco o průmyslové revoluci."
Karča: "No, průmyslová revoluce nešla všude stejně..."
Hlása: "Já jsem ještě na ulici nepotkal průmyslovou revoluci, jak jde do školy."

Řehák: (k Matějovi u tabule) "Napište na levou stranu mgh." (píše Mgh)
Řehák: "Malé m!"
Wawer: "Z toho bychom měli rázem hořčík."

Řehák: "Dominiko, byly doby, kdy se časopisy četly pod lavicí!"
Dominika: "Ty už jsou pryč."

Sedla: "Já myslím..."
Wawer: "Jasně a já sem Santa Claus"

(Věta s odlučitelnou předponou)
Gregorka: " A co bude na konci věty?"
Matěj: "Tečka."
Gregorová: "To bude až za vor."

(nevím, jak to bylo) "Co je Neben Costen?"
"Jistě pane, vedlejší náklaďák."

Někdo: "Může být od hell hellly?"
Jugasová: "No, ne."

Matěj: (poslední lavice) "Hoří."
Řehák: "Kdo?"
Matěj: "No, hoří."
Řehák: "Proč?"

(holky se ustavičně baví v 1. řadě)
Řehák: "SILVA NA SAMOTKU!"

(zkoušení na stěhování národů)
Martin: " Na Jutském poloostrově kmen Jůtů."
Hanáková: "U2?"
Martin: "Jutů."

(zkoušení doprava)
Někdo: "A taky po vodě lodí."
Hlása: "Tedy námořní doprava."

(Před psaním testu těch co chyběli) "A ten Michal Macura tady není?"
(Michal šel proti ní a všimla si ho až ~ 1 metr před sebou)
"Aha."

"Máte známky 1, 2, 3, 5, tak už vám chybí jen 4. Tak se snažte!"
Nakonec dostal za 5.

"Vodka, džus, voda atd."

Sedla: "Kdo by si to vzal (zpracování ukázky)? Co třeba Broňa. Ten má málo známek..., vlastně žádné."

Petr: "Ten dlouhý odstavec (1/2 A5) jsou samé čárky, tečku byste tam marně hledala. Je až na konci."
Sedla: "A proč bych ji tam já měla hledat?"
Petr: (rychle dodává) "My jsme to mysleli všeobecně..."

(O rozmnožování tasemnice bezbranné) " Člověk - vůl, člověk - vůl a někdy..."
Někdo: "... vůl - vůl..."

(O motolicích) "Je 4x větší, byla zavlečena z Ameriky, no a v americe je všechno velké!"

Hlása: "Hustota železniční sítě."
Karča: "No, určitě je..."
Hlása: "Hustá."

Hlása: "Pověz nám něco o rychlovlacích."
Karča: "No..., rychlovlaky jsou vlaky, co jezdí rychle."
Hlása: "Takže podle tebe můžeme dělit vlaky na rychlovlaky a pomalovlaky?"

Bavili jsme se o ekonomických integracích (OSN)
Hlása: "Vysvětli mi pojem OSN."
Štěpán: "Hm, Organizace spojených národů..." (třída pomohla)
Hlása: "Ještěže tak, protože jeden nejmenovaný žák z jedné nejmenované třídy mi totiž řekl, že OSN znamená "Osvobození Slováků našimi"."

(první hodina s Wordem)
"Vždycky, když se vám ve Windowsech objeví něco systémového, co tam nechcete, a máte možnost dát Storno, dejte ho."

(k počítači) "ANO! Nahrnte na mě ty errory!"

Literáková: (suplování) "Budeme opakovat renesanci, můžete si otevřít sešity?" (všichni mají otevřené fyziky, další hodinu píšeme test)
Literáková: (po chvilce, kdy se s námi snažila komunikovat) "Řekni nám ty nějakého autora italské renesance."
Matěj: "No, třeba ten...Vančura."

Někdo: "...ten Login..."
Hanáková: "Longin! Login - vložte heslo!"

Herberová: "SiO₂ ... chemicky oxid křemičitý a obecně?"
Pavel: "Šutr?"

(U teorií zásad a kyselin) "První je moc stará a třetí je příliš moderní. Takže budeme používat tu druhou."

(před zvoněním) "A tímhle začneme minule."

"Vy se běžte podívat jak vypadá fí a vy dvě (v lavici) opice už toho nechte."

Sedlinská: (o mluvnickém cvičení) "No, měli by tomu rozumět i ostatní."
Pavel: "Říkají vám něco uhlíková nanovlákna?"
Sedlinská: "No, ne."

(zkoušení, konurbace)
Hlása: "Jak je to s administrativní samostatností?"
Roman: "Ano."

Sedlinska: "Jak dlouho mu to trvalo?"
Wawer: "2 minuty 45 vteřin 59 sekund." Nebylo místo setin sekund, protože jinak nevím proč by to tady bylo?pač nevěděla kolik minut mu to trvalo tak se chtěla přibližně zeptat
bylo, nevím proč to bylo opraveno

Sedlinská pronesla nějakej vtípek ze slabšího soudku o roztleskávačkách (v rámci Báry, popř. Káji)
ve třídě hrobový ticho - trapaaas!
mysanek: "Ha, ha!"

Ambrosová: "Když zpívá vícehlas, tak poslouchá, že slyší."

Hlása: "Kolik litrů obsahuje 1 barel ropy?"
Barča: "159 litrů!"
Hlása: "Správně! Jak to víš??"
Barča: "Já nevím:D."
Hlása: "To je krásná odpověď - já nevím, jak to vím."

PRO AJ 2: Matuštíkova snaha vysvětlit nám, o čem je film Memento .. :D

Jadvidžák: "A ty seš kterej?"
Miki: "Kubiš."
Vlaďka: "A víte, jak se jmenuju já?"
Jadvidžák: "Jo."
Vlaďka: "A jak se teda jmenuju?"
Jadvidžák: "Sladká."
Vlaďka: "Šťastná!"
Jadvidžák: "Sladká nebo Šťastná, to je jedno."

(u třetího probraného oddělení hub za jednu hodinu) "Pohlavní rozmnožování, tak zase chvilka sexu."

Vařejka: "Ne, že až uvidíte příště plíseň, řeknete: "fuj". Ale vezmete si lupu a prohlédnéte si ji!"

Herberová: (na začátku hodiny) "Už jsme konečně získali skluz jako ostatní třídy!"

Herberová: "A příště se naučíme používat nové tlačíko na kalkulakče - logaritmus. Pan profesor Řehák vám ho za rok vysvětlí."

Někdo: "Prosím tě, nevíš, kolik je hodin?"
Roman: "Ano."
Někdo: "No, a kolik teda je?"
Roman: "Ano!"

(Při zkoušení) Dominika: (na pár otázek neví odpoveď)
Hanáková: "Dominiko, kdo vyhrál?" (ticho) "Vy to děláte napínavé." (ticho)...

Dan: "Prosím, omluvte mě, já jsem minulou hodinu chyběl."
Hanáková: (po pohledu do třídnice) "Ale my jsme dějepis přes týden neměli, tak nevím proč se omlouváte."
Dan: "Omluvte mě, že jsem se omluvil."
Hanáková: "Omluvu příjímám."

Hlásenský: "Uveďte nějaký důvod sociální migrace."
Vlaďka: "No, třeba v Saudské Arábii, no, ne. Tak třeba v Evropě."
Hlásenský: "Nebo na Antarktidě, třeba tučňáci ze sociálních důvodů migrují."

Pavel: "... z předního východu"
Hlásenský: "A kde je zadní východ?"

"V každém státě se mluví alespoň jedním jazykem."

Pavel: (dotaz:) "Pane profesore, jak se vyslovuje Jáva, vyslovuje se to [Jáva] nebo [Džava]?" Hlásenský: (poté co se třída a profesor uklidní) "No, musím se přiznat, že za celou svou kariéru jsem neměl podobný dotaz...."
Hlásenský: "A teď půjde k tabuli Veverka (Pavel), aha, doporučil bych Vám omezit cizí slova na minimum!"

Hlása: "Jaké ještě jsou příčiny dloudobé migrace?"
Tereza: "Teplota..."
Hlása: "Dneska jsem se vzbudil, venku 8°, emigruju, nebo jak?"

Řehák: "Jaké znáte typy gravitačního pole? Homogenní."
Řehák: "Neošahávejte se tam."(k chlapcům v zadu)

Prof.: "Mluvíme spisovně."
Student: "Jo."

Marková: "... urostlý, snědý..."
Pavel: "Cigán!"

Pavel: ..
Hanáková: podrobnostmi se nezdržujte a táhněte dál !!

Marková: (Petr stojí u tabule, ruce v kapsách a Marková se ptá Martina) "Ty asi určitě víš, co nám chce říct."
Marková: "Ne, nevíš, to nic... Terezo."
Marková: "Pocity nějaké."
Martin D.: (k sousedovi) "Já bych to řek, ale sprostě."
Marková: "Tak je nervózní."
... (nevím něco tam bylo)
Marková: "Teď se poškrabal a víte že lže..."

Vařmen: "Stačí uříznout břízu a z toho pařezu poteče voda."
Vlaďka: "Nebudeme řezat břízu!"
Vařmen: "No tak jich nemusíte kácet 34, pro vás bude stačit jen jedna."
Vařmen: "...nebo stačí větev."
Vařmen: "Nebo se podíváme na to, co pokácely jiné třídy."
Pavel: "Třeba béčko."

(při zkoušení, spletl zkoušený jméno Efialtese)
Hanáková: "Jsem si říkala, že ho kruci neznám."

Řehák: " Kobza! Smazat tabuli."
Řehák: (mezitím kobza maže) "Napište si Energie, práce a výkon." (dívá se na Kobzu) "Výkon je..."
Honza D.: "Je mizerný a pomalý!"

Hanáková: "Byl Leonidas moudrý?"
Štěpán: "To on byl chytrej."

(povídáme si neverbální komunikaci)
Marková: "Martine, podej mi ruku."
Marková: (podává ruku) "Martin mi správně podal ruku..."
Vlaďka: "Pravou?"
Marková: "Nepodal ruku jako leklou rybu."

14 dní předem: "A dneska si zadáme tu seminární práci."
týden předem: "A dneska si zadáme seminární práci."
V den D-1: "Dětátka nezapomeňte, že mi máte zítra odevzat tu seminární práci!"
Třída: "Ale my jsme si ji nezadávali!"

"Takové stromy vidíme všude, třeba v předzahrádchách vašich zlatých vilek. Já mám jenom stříbrnou."

"... A tahle šiška pochází z borovice himalájské, která roste v Himalájích a tady v botanické zahradě..."

Hlása:"Spočitejte nás někdo."
jeden ze třeťaků:"Jeden chybí."
Hlása:"To je zajimavý, mně dva přebývaj."

Hlása:"Kdyby na vás něco lezlo tak mě zavolejte!"

"A teď tu nejvnějnější odmocninu."

Řehák: "My jsme se domlouvali dneska na tu písemku..."
Třída: "Nedomlouvali;)."
Řehák: "... no, ale kvůli tomu, že mě rodiče otravovali se známkama, tak jsem ji nestihl připravit."

Řehák: "Přestaňte se bavit, Karolíno."
Karča: "Já už budu hodná, slibuju."
Řehák: "Postavte se a slibte, že budete hodná."
Karča: (postaví se) "Já už budu hodná."
Řehák: "Pokud nebude... můžete ji stlouct."

"Když čteme dílo ve středověku..."

(Zase sčítáme vektory, po dvou nakreslených vektorech) "To jsou hodiny?" (v tu chvíli Řehák dokresluje další vektor) "Aha."

Hanáková: "Tak test si napíšeme 18. ledna."
Třída: "To píšeme fyziku."
Hanáková: "Tak 15. ledna."
Třída: "To je dneska."

"Veverka, to je který? (Pavel se přihlásí) Ježišimaria, to je ten expert."

Marková: (K Michalu Ma.) "No, jestli chceš lepší známku, můžeš si napsat test."
Třída: (Michal Ma. se tváŕí jako že ne) "Za pokus nic nedáš, jdi to zkusit." (Poté vstává a odchází dopředu)
Marková: "Jestli ses neučil, tak mě nedráždi." (Michal Ma. si rychle sedá zpět.)
Někdo: "To je psychologie..."
Marková: "V praxi."

Hlásenský: "Proč je tak velký rozdíl v teplotách mezi pouštěmi na rovníku a pouštěmi v mírném pásu?"
Vlaďka:"... protože pouště leží na rovníku..."
Hlásenský: "Když někdo řekne, že poušť leží na rovníku, tak se jde dobrovolně zastřelit... po skončení mé hodiny."

(Na začátku roku) "Tak já si projdu váš seznam, sice si vás příští dva měsíce nezapamatuji" (u předposledního jména) "Va.. Vaverka, ještě že tu nemáte Veverku!" (čte další jméno) "Ve... Veverka."

"... Tam by nikdy nedošli, pokud tam nešli válčit nebo na návštěvu..."

Hanáková: "Ukažte Pelopones."
Hanáková: "Je vybarven červenou barvou."
Kobza: (ukazuje Itálii) "A jo, to je Apeninský."
Hanáková: "Pan profesor Hlásenský sedí hned vedle..."
Kobza: (ukazuje ke Kartágu)
Hanáková: "To je růžová ne červená!"

(přichází do rozeřvané třídy)
Sedlinská: "Nechovejte se tak ataristicky."
Pavel: (vykřikne) "Co to je?"
Sedlinská: "To je přebírání chování z nižších stupňů vývoje."

(Poté co shlédne přeškrtnutý zasedací pořádek v třídní knize)
Marková: "Kdo vám přeškrtl zasedací pořádek?"
Třída: "Pan profesor Vařejka, je takový impluzivní."
Marková: "Aha tak ho budu muset rozstříhat až ..."

"Když je jich víc jak sedm, biolog říká hodně."

(Po Vánocích) "Druhotné tloustnutí, všichni si ho dovedou představit, třeba na stromech."

"To je jako z antarktidy na saharu."

(Při řešení nerovnic) "Násobit nerovnici něčím, co může být nula je téměř tresný čin!"
Čl. u tabule: "Tak to odečtem."
Řehák: "Nýbrž odečítat můžeme cokoliv."

(Fiktivní síly) "Zkuste si nastoupit do tramvaje v kolečkových bruslích!"

Biologie: "Přihlaste se do molekulární biologie!"
Třídní schůzky: "Přihlaste své děti do molekulární biologie!"

Vařejka: "Nám (mužům) se také líbí, když nám přinesete květiny, ale raději máme bonbóny..."
Ze třídy: "Nebo něco tekutého."
Vařejka: "...nebo něco tekutého."

(U generativních orgánů rostlin) Kdyby jste se na to podívali zblízka, zjistili by jste, že je to takové .. tvrdé rostlinné porno.

Co přinesli féničané hudbě?"
Štěpán: "Oheň."

Hm .. Vaverka, nejdřív se se mnou domluvil, pak na mě půl hodiny čekal a pak jsem ho nechtěla zdržet... tak mu dáme jedničku.
Na jedničku musíte něco umět nebo si ji vytrpět.

"Už jsem tě seřvala dost, tak ti můžu dát jedničku, abych si u tebe šplhla."

Vláďa: klucííí .. máte kořen ?? :D; Vavere .. máš kořen ?? holky: hi hi .. he he

Vlaďka: "Starlet!"
Soukup: "Dynamic! U Dynamicu to máš lepší .. tak třeba teď to máme víc na úraz, viď? A jednou to dáme víc na spoření, viď?"

(Při opravném testu) "Ještě potřebuji jednu volnou lavici. Chlapci, někam zmizte!"(máchájící někam do třídy)

(k chemické reakci) "To je jako, když by jsi chodila s Michalem a ještě s někým a pak najednou chodíš s někým jiným."

Herberová: "Co se děje při chemické reakci?"
Veronika: "Mění se vlastnosti a názvy látek."

"Když máme rovnici x=1 a to je konečné řešení, ale když by si toho někdo nevšiml (a řeší)."

(okřikuje zadní dvojlavici) "Neplazte se tam po sobě!"

(pondělí)
"Myslel jsem, že měnit znaménka z + na - a opačně, vám dneska nebude dělat potíže."

(V pondělí při řešení nerovnic) "Vidím, že páteční hodina ve vás nezanechala ani nejmenší stopy."

"... nedělám to kvůli paní profesorce Herberové, ale kvůli sobě!"

(při zkoušení) "Co je to ten monzun? Nějaké zvíře?"

Sedlinská: "Na co ještě dílo ukazuje?"
Martin M.: "Ještě ukazuje na chyby v systému."

"Mohli bychom molu používat 6,023 krát 10 na 23, ale je to hnusně nepraktické číslo."

"Písemka není změť vzorců, které jste nepoužili!"

(po nesmyslném výsledku) "No, že by byl mol těžší než kamion!"

Hlása: "Čím je tvořen alpinský stupeň?"
Někdo: "Sněhem."

"... vystřelená Arnoldem ze samopalu..."

Sedlinská: "Kdo ještě nebyl zkoušen? Co třeba Klus?"
Broňa: "Byl za 5."
Sedlinská: "A co třeba Macura?"
Michal: "Taky za pět (s úsměvem, jako vždy)."
Sedlinská: "A to se chlubíš?!?"

"Atomy jsou lehké! Tak až vám výjde výsledek 50 000 kg, tak to máte asi špatně."

"Napište si za f(-té) (šum ve třídě) ...příjde vám to číslo divné?"

Myšan: "Já bych se chtěl omluvit, že jsem se neučil."
Hanáková: "Tak to je neomluvitelné!"

Řehák: "Líbí se vám takhle ten nákres (příkladu)?"
Karča: "Ne."
Řehák: "Proč ne, z principu nebo protože jsem ho nakreslil já?"
Karča: "Protože jste ho nakreslil vy."
Řehák: "Tak to si vezmu osobně!"

(Po neúspešném prvním příkladě na 3. Newtonův zákon). "Čím morbidnější zadání, tím lépe si to zapamatujete. Žížala se přetrhne při tahu 1,5 N. A máme dvě kuřata, která se o žížalu přetahují, ty dokáží vyvinout sílu pouze 1 N. Přetrhnou ji?"
Soukup: "Přetrhne, kuře má ostrej zobák."
Řehák: "NE!"
Pavel: "Proč ne? To chci vidět!"

Sedlinská: "Na čem bylo napsáno desatero?"
???: "Na hliněných destičkách."
Sedlinská: "Deskách!"

Hlása: "Co uděláte, když máte na na zahrádě kyselou půdu?"
Štěpán: "Vyměním."

Vlaďka: "Kolik mám z té písemky bodů?"
Řehák: "5,8 bodů."
Vlaďka: "Nevěřím!"
Řehák: "Já taky ne!"

Někdo: (Při zkoušení) "Karlové pohoří."
Hlása: "Znám pouze karové..."

Marková: "Výzkum ukázal, že člověk se koncentruje po asi 45 minut. Na porádách taky nedávám pozor pořád."
Honza D. "A pak hrajete piškvorky se sousedem na levo..."
Marková: "No, pak se bavím se sousedem... (po chvilce rychle dodává) no, spíš se baví soused se mnou."

"Předpokládá se, že vy budete mít větší vědomosti než pětileté děcko."

"... chlapi si v pátek dají šest... (třída se tváří nechápavě), no, vy nejste ještě dospělí, takže tři... piva."

(Posílá Terezu přinést klíče z jejího kabinetu) "Hledej, mám tam bordel jako v tanku."
(Po chvilce se Terka vrací) "Ty seš ale rychlá, tys jela výtahem, že?" (Výtah tehdy ještě neexistoval)

Martin M.: "Moje sestra studuje na zdravce a říkala, že po nasazení Heparinu umírá hodně lidí."
Marková: "Takže je to časté?"
Martin M.: "Časté ne, ale je to běžné."

"Ono to, že jim na JIPce krváceli lidi, není nijak nenormální (jak to sakra bylo?), na JIPce krvácí všichni!

"Říká se, že cyrilice byla postavená na velkých písmenech řecké abecedy... (po chvilce) což je pravda."

"Příště si vemte kalkulačku, budeme dělit."

Herberová: "Tak jaká je značka pro látkové množství?"
Někdo: "M"
Herberová: "Tak to už nám zbývá jen 28 písmen abecedy!"

(na začátku hodiny) "Co ten bordel támhle na podlaze? To, že je bordel po celé škole (kvůli rekonstrukci), mi nevadí."

"...a řekněme na soustavu závaží - na jedno z nich přistane moucha, ta bude mít, řekněme, 10 kilogramů."

"Nejsem příznivcem homeopatie, sama tomu nevěřím, ale své děti tak léčím!"

Martin D.: "Co jsou to počitky?"
Marková: "Třeba vidíš, že tato učebnice je černozelená"
Honza D.: "To je relativní"
Marková: "Ano, ostatně jako všechno."

Sedlinská: "Básnířka Sapfó."
Vlaďka: "Nežila na ostrově Lesbos?"
Sedlinská: "Já jsem se tě na nic neptala."
Třída: "Ano, ona se ptala vás."
Sedlinská: "Zrovna jsme se k tomu dostali!..., která žila na ostrově Lesbos..."

"To je něco jiného než když Veverka žere oříšky, ty jsou aspoň výživné." (Výbuch smíchu)

Vařejka:"Kdo si ještě u mě domlouval zkoušení? (podívá se do papíru) Kobza."
Třída: "Chybí."
Vařejka: "Asi proto, že měl být zkoušen."
Třída: "Ten chybí už delší dobu!"
Vařejka:"Ještě rafinovanější."

Pavel: "Proč psi teda žerou trávu?"
Vařejka:"Z legrace, možná je to něco podobného, jako proč člověk trávu kouří."

Hlása:"Nadiktujte mi kdo chybí."
Služba:"Reiterová."
Hlása:"Německy, že?"
Služba:"Spielmannová."
Hlása:"Taky německy, že?"
Služba:"Jabandžievová."
Hlása:" Tak tu po mně po ránu nechtějte!"

Vlaďka: "Pyrenejský poloostrov..."
Hanáková: "A co tam leží dnes za stát?"
Vlaďka: "Francie"
Sem byla vůbec ráda, že sem si uvědomila to místo.. Francie a Španělsko sou vedle sebe;)

(po nepovedeném zkoušení, Kyses atd.) "Já vám snad začnu říkat Jungmane, vy tvoříte nová slova."

Hanáková: "Jaké měli náboženství?"
Štěpán: "Poly, polytechnické náboženství."
Hanáková: "Co do toho krucinál pletete techniku!?!"

"...chromisto... jsem asi první kdo řekl chromista v jednotným čísle..."

(chemické zvětrávání při zkoušení) "Takže přijedu někam do přírody, vyliji tam kyselinu, a tak probíhá chemické zvětrávání nebo jak?"

"Tak podle tebe je třeba horník exogenní činitel?"

Hlása: "Řekni mi nejhlubší hlubokomořský příkop."
Šárka:"Hmm, Mariánské údolí."

(komentuje zvuk od dělníku na střeše) "Tohle mi tak připomíná zubaře..."

(Před Vánoci)
"Kdo nenakreslil strukturní vzorec benzenu, se dobrovolně vzdá všech vánočních dárků!"

Sedlinská: "Anakreon opěvoval veselí a radost ze života."
Martin Mat.: "A ostrov Lesbos."

Přema a Štěpán: No, v druháku jsou móóc šupový mařky, mohly by k nám nějaký propadnout."
Vever: No, ale čím hezčí mařka, tím horší mobil!"
Štěpán: "Ale to neplatí u všech."
Vever: "No,ale většinou to tak je."

Hlása: "Vnější vlivy působí hlavně na pólech a v tropech."
Štěpán: "Takže všude!!!"
Hlása: "Ale ne, copak všude jsou tropy a polární oblasti??"

Hanáková: (po testu) "Vždyť vás k tomu, abyste chodili na jarošku, nikdo nenutí - kromě rodičů."

Píše na tabuli: "Kelská větev"

Mates: "Argot - mluva loupežníků."
Sedlinská: "To je již zastaralé."

Sedlinská: (Pavel a Honza zas hrají šachy) "Během zkoušení jsem vám to ještě tolerovala, ale teď to skliďte!"
Pavel: "Ale my jsme potichu!"
Sedlinská: "Tady nemáte být potichu, tady máte dávat pozor."

"Kdo to nepochopil, tak za to nemůžu..."

"No, musíte Irán nějak vymezit (jako oblast), co já vím, jestli nemluvíte o Antarktidě!"

Marková: "To nejčastěji můžete pozorovat u dětí, ráno se probudí a mají žaludeční..."
Dan: (rychle reaguje) "Vředy!"
Marková: "To až později... nevolnost, bolesti hlavy a tak."

Honza D.: "Pane profesore, omluvte mě, ale já nemám ještě dotištěný sešit. Já netisknu každý den."
Hlásenský: "Je nějaký den, kdy tiskneš?"
Honza: "Ano, pátek..."
Hlásenský: "A ty ostatní dny se flákáš?"
Honza: "To se učím."

Hanáková: (při testu) "Co na mě tak civíte, já ty odpovědi nevyzařuji!"
Pavel: "Ale já se dívám na tu mapu za vámi..."

Hanáková: "Už jste se vysmrkal?" (soukup popotahoval celý test)
Soukup: "Ne."
Hanáková: "A máte vy vůbec kapesník?"
Soukup: "No..."
Hanáková: "Tak já vám nějaký přinesu."
A pak je po Peťovi mrskla!

Jarda: "Stáčí se pomocí Cor... Cor..."
Hlása: "Coriolisova síla."
Jarda: "Cor..."
Hlása: "Opakovat to nemusíš, chceš mě zničit?"

Jarda: (O monzunovém režimu odtoku řek) "No, déšt rychle spadne..."
Jarda: "No a pak se rychle vypaří..."
Hlása: "A nechcete se rychle vypařit vy?"

Marková: (při zkoušení) "No, je to takové slovo, které tak neradi posloucháte."
Honza D.: "Hmm, morálka?"
Marková: "No, ne (směje se)... výchova!"

"Takhle vypadá měňavka velká i když ve skutečnosti je menší."

"To je jak, když byste část života byli pes, a potom třeba kočka."

"Sčítat 50 jedniček (bodů) není nic pro mě."

Jarda: "...není co dodat... "
Hlása: "Je toho tolik, že by se to sem ani nevešlo
všichni ví, o čem je řeč :D ..."

Hlása: "A ty jsi?"
Marky: "Markéta Houbalová."
Hlása: "No, já nejsu jasnovidec..."

Marková: "Uveďte nějaké příklady zátěžových situací."
Marťas: "Prvních pět minut v hodině!" (vyučovací)

Jugaska: (anglicky) "Jaká je vaše největší sportovní "star"?"
Myšan: "Ehm, co?"
Jugaska: (zopakuje).
Myšan: "No... My favorite "sport star" is Brad Pitt."

Pavel: "Prosím, paní profesorko, můžu ji sejmout?" (poté co mu Vlaďka zničí šachovou partii)
Sedlinská: "Jsi normální, jdi ven!"

Jugasová: "What were you doing yesterday?" (ptá se v pondělí)
Mates: "I was writing Bible."
Jugasová: (poté co se třída uklidnila) "Už vím, kdo to spáchal, Matěj a za víkend!"

Juga: "Já snad omdlím! Použiji nějaké násilí! Neříkáme "kejbort", ale "kíbrt"!"

Jugasová: "Co znamená skilful?"
Přemek: (jistě) "Zkušenostiplný."

Roman: "She is cooker." (místo "He is cook.")

Marťas: (stojí 3 lidi) "Omluvte nás oba, my jsme si zapomněli věci."
Marková: "Myslíte všichni oba tři, tak to chápu..."

Hanáková: "Ta mapa, pokud aspoň něco víte, tak vám napoví. Teda pokud nejste barvoslepí."

Roman: "She is alphabet." (místo athlet)

Někdo: (k sigmě) "Hmm, to vypadá jako něco řeckýho."
Herberka: "Ano, je to něco řeckého... Ne, gyros to není!"
Pavel: "Pes!"
Myšan : "Kočka!"

Herberka: "100% z vás to neví, takže si to zopakujeme!"

Gregorka: "Kájo, otoč se čelem ke mně!" ..
Kája: (otočí se).
Gregorka: "A už se nebav!"
Kája: "Ale já se nebavím! Já si povídám."

Hlása: "Kdy probíhá horní vrcholení? (sluneční cyklus)"
Pavel: "No... při obědě - když obědváme."
Hlása: "He, tak to jsem ještě neslyšel. Ale je to špatně, správně to je ve 12 hodin (v poledne)."
Pavel: "He, aha... (oops)."

Hodina NJ (spojená - Gregorka chyběla).
Sedlinská: "Kobzo, co zase děláte? Nedáváte pozor, ven ze třídy!"
Kobza: (při odchodu) "Ale já už nebudu otravovat, a budu dávat pozor."
Sedlinská: (po odchodu Kobzy) "No, co by jste dělali vy, na mém místě, když by vás někdo takto rušil?"
Myšan: "Já bych normálně odešel :D."
Sedlinská: "Ven!"
(po chvíli se začne Broňa vybavovat)
Sedlinská na Broňu: "Ven!"

Jugasová: (poté co Vavi postaví z kříd hranici, šibenici a schodiště) "Rozložte to někdo! Včera si mně stěžovala paní profesorka Sedlinská."
Vavi: "Ale tohle je 3 v 1 - šibenice, hranice, schody a je to natolik stabilní, že to za vaši hodinu ani jednou nespadne."
Jugasová: "Dobře, ale před češtinou to stejně rozložíte!"
Vavi: (v češtině, ještě před reakcí učitelky) "Tohle je připomínka mistra Jana Husa!"

Pár lidí: "Omluvte nás, pane profesore, zdržel nás pan profesor Hlásenský."
Vařejka: "O Hlásenským se mi ani nezmiňujte. Včera se mě tady ptal, jak jeho třídě můžu dávat z biologie jen 1 a 2! Musel jsem kvůli tomu zrušit rande!"
Vlaďka: "Stejně bylo třináctýho, tak by z toho nic nebylo."

Pavel: (postavil mrakodrap ze kříd).
Sedlinská: "Kdo to postavil?"
Třída: "Pavle, nemáš se za co stydět, přiznej se."
Pavel: "Já."
Sedlinská: "Tak to pojď rozložit!"
Pavel: "Proč?! Vždyť je to tak stabilní dílo!" (pak odchazí objekt rozložit)
Sedlinská: "Nepřeji si, aby jste stavěli před mými hodinami mrakodrapy!" (V tom okmažiku to Pavlovi spadne)

Jarda: (posunuje tabuli do maximální pozice dost razantě, najednou se ozve rána - tabule narazila do televize) "Jejda"

Někdo: "Ta houba je tak divně zelená!"
Řehák: "Plesnivá ještě nebude."

Řehák: (ukáže na Pavla, aby šel k tabuli). Pavel: "Proč já? Vždyť to vůbec nechápu!"
Řehák: "Právě proto!"

Pavel: (stahuje dolů tabuli a ozve se rána) "Hm, mají to nějaký namazaný..."

Řehák: "Uděláme dlouhou odmocninu."
Pavel: (nakreslí ji přes půl tabule) "Takhle?"
Řehák: "No, až tak dlouhá být nemusela!"

Wawe: "Šach"
Pavel: "Hmm, tak já teda obětuju královnu..." (postaví ji před krále, situace se obrací)
Wawer: "Hmm... koukám šach mat..." (jistěno střelcem)

Herberka: "Zamyslíme se společně... Já nemyslím, já to vím." (monolog paní profesorky)

Sedlina: "Vy jste snad spadli z višně rovnou na jarošku!"

Sedlinská: "Řekni nějaké slovo ze slangu."
Vlaďka: "Třeba "haluz"."
Sedlinská: "Vysvětli, co znamená."
Vlaďka: "No, prostě "haluz"."
Sedlinská: "Hmm, tak to jsem nevěděla - opět jsem si rozšířila obzory."

Hlása: "Jak poznáme směr větru?"
Marťas: "Nasliníme si prst a .."
Hlása: "NE! Směr větru určujeme podle toho, odkud vane."

Hanáková: "Přiznejte se bez mučení, kdo nemá atlas, ať mu můžu zadat speciální úkol... Mučení je až do Marie Terezie povoleno!"

Mates: "Výsledek příkladu, kterej měl vyjít 3, mi vyšel 1 a 4/2."